Vypravit se s dvěma malými dětmi z domu není zrovna nejjednodušší. Když neřve jeden, křičí druhý. Zatímco oblékáte druhého, první se zase svlíkne. Proto jsem na sebe byla včera moc hrdá, když se nám podařilo vyrazit v půl desáté. Dobrý čas, tak akorát. Naskládáme se do auta, vyrazíme. Plna optimismu, jak krásně vše stihneme, mrknu na palubní hodiny. A ejhle, ukazují půl jedenácté! Jsem sice překvapená, ale no jo, on ten čas strašně rychle letí. Tak to jsme kojili poněkud déle. Neměla jsem se při tom dívat na ten fejsbůček.
Je jasné, že nestihneme skoro nic. A tak když miminko začne řvát, otáčím vůz směr domov. V tu chvíli začíná řvát starší, protože se těšil do dětského koutku. Přidám se ke smečce a řvu taky, ať už proboha neřve aspoň jeden, že se stavíme pro zmrzlinu a podíváme se na kuřátka. Zdá se, že jsem si vyjednala příměří a zbylých pár minut jedeme v klidu. Jak jsem řekla, tak jsme udělali. Zmrzlina, kuřátka, zpátky do auta a domů. Auto ukazuje půl dvanácté, přemýšlím, co asi ohřeju k obědu.
Zpátky doma civím jak zkoprnělá na hodiny. Ukazují půl jedenácté. Nechápu nic. Během chvilky ale nacházím vysvětlení. Aha, to mi asi Alex v autě přeřídil hodiny, jak si tam tuhle hrál s čudlíky. No jo, to je hned. V klidu vařím, ukládám děti ke spánku a nepřemýšlím už nad ničím.
Jenže ejhle, před čtvrtou je táta z práce doma, jako by se nechumelilo! Tak to už je hodně divné. Teprve teď kontroluju čas na telefonu a na sporáku, které shodně ukazují za deset pět. Takže záhada vyřešena! Zpožďují se ty hodiny v obýváku! Je legrační, že na minutu přesně o hodinu, ale co, asi to tak vyšlo. Budeme muset vyměnit baterku.
Tohle bylo před třemi dny. Neměla jsem baterku, kterou bych do nich dala. Za celou tu dobu se nezpozdily o jedinou další minutu. Všimla jsem si toho už včera. Dneska už mě to trošku děsilo. Před chvíli jsem je přeřídila na správný čas. Strašně doufám, že tak zůstanou. Nebo se začnou zpožďovat nějak normálně. A koupím baterku, vyměním ji a čas zase půjde správným tempem dál.
Zatím přemýšlím, jak se mohlo stát, že najednou ukazovaly přesně o hodinu méně. Někdo je mohl posunout. Dětí jsem se sice neptala, ale ty na ně nemohou dosáhnout. Manžel to prý nebyl. Nikdo jiný u nás doufám nebydlí. Ale četli jste ty zprávy, jak se u někoho doma na půdě skrýval bezdomovec třeba rok, než si toho domácí všimli, že jo? No, na půdě bydlíme my, ale mohl by být třeba ve sklepě. Podívat se nepůjdu. Nebo duchové? Bývala tady hospoda, bůhví, co se tu dělo, že jo. Strašit by tu mohlo. Nebo mimozemšťani! Dělali na nás pokusy? Anebo to byla vláda? Byli to muslimové? Alex Jones by určitě věděl! Prosím pomozte mi najít vysvětlení. Alexovi jsem už psala, ale teď asi nebude mít moc čas. Proslýchá se, že po hromadném banu má napilno s prodejem ještě většího množství reklamních předmětů. Vyzývá své příznivce, aby hlásali pravdu a nenechali se umlčet. Škoda. Ten by určitě věděl, co za těmi hodinami stojí.