Asi jste už někdy slyšeli o principu Occamovy břitvy. Něco vám to připomíná, že jo. Tak si ji pro jistotu ještě znovu prosvištíme, tuhle formulaci jsem pro vás vykradla z wikipedie:
Nemá se postulovat množství, není-li to nezbytné.
Což může znamenat toto:
Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.
Anebo toto:
Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.
V ideálním světě je Occamova břitva základním pravidlem vědy. Vysvětlovat vše co nejjednodušeji, bez zbytečných obezliček. Do užitečné teorie nepatří nic bez přidané informační hodnoty.
A co s tím mají společné diplomové práce? Právě, že vůbec nic. V žádném manuálu pro psaní diplomových prací nebo studijním řádu nenajdete, že by student měl být pokud možno stručný a zbytečně téma nezamotávat. Naopak všude najdete stanovený minimální počet znaků.
Ona totiž ta diplomová práce nemá sloužit k vytváření nových teorií. Ani nemusí být vůbec ničím užitečná. Chápejte, to přeci nemůžete po průměrném studentovi požadovat. Smysl diplomové práce tkví v něčem jiném. Student jí má prokázat, že je schopen vědecky pracovat. Kapišto?
Já ne. Má umět vědecky pracovat, ale zároveň se nemá držet základních principů vědecké práce? Průměrný student není schopen vytvořit při své diplomové práci něco užitečného, ale zároveň je nezbytně nutné, aby byl studiem připraven vykonávat vědeckou činnost? Huh.
Jednak si myslím, že dělat vědu by měli jen ti, kteří se o ni skutečně zajímají. A také se mnou budete jistě souhlasit, že průměrný student do výzkumného ústavu jít nechce. Ti první nemusí být k psaní závěrečných prací nuceni, cestu k výzkumu si jistě najdou. A ti druzí by spíš profitovali z nějaké praktické činnosti. Protože s velkou pravděpodobností se jich u prvního přijímacího pohovoru nebudou ptát na téma diplomky. Bude je zajímat praxe. Jenže tu si v tuhle chvíli musí zajišťovat sami. Několika nadaným zajistí zajímavé stáže škola. Jako by vysoké školy sdělovaly, že ti líní zůstanou doma psát vědecké práce, zatímco ti proaktivní a šikovní půjdou pracovat.
Naštěstí si studenti dělají, co chtějí. Takže pár nadaných skončí i ve výzkumu, protože je baví bádat. Naštěstí do té hromady papírů také přispějí. Ne takovou tou prací pro práci, pro minimální počet znaků a titul. Ale takovou prací, která má co říct. Která formuluje myšlenky jasně a stručně, hezky podle zásad Occamovy břitvy.