Rubrika: Dětičky

Znáte to. Jste s dítětem venku – na písku, na procházce, nebo kdekoli jinde, kde se vyskytují další matky. Dítě se vzteká, odmlouvá, možná se válí i po zemi. A ostatní matky čumí. „ Jak kdyby se to jejich dítě nikdy nevzteklo! Jsou asi úplně dokonalé.“ Vnímáte jejich pohledy, jak vás soudí. Zahlédla jsem dokonce v jejich očích škodolibou radost? Dneska ráno byl Alex strašně hodný. Do školky přijde…

Aneb tři chyby, které jsem dělala jako čerstvá matka Někdo by možná chtěl říct, že jsem těch chyb dělala mraky a že furt jich hromadu dělám, tak co tu melu jen o třech. Měl by recht, ale teď chci napsat o třech úplně nejzásadnějších chybách. Týkají se totiž spánku. Nevím, jak to máte vy, ale já nevyspalá nefunguju. Teda funguju, protože musím, ale nic mi nejde od ruky,…

Kdo má rád mateřský plurál? Já ne. Když slyším větu: „Pokakali jsme se“, mám chuť opáčit: „Skutečně maminko – pokakali jste se? Jo aha. Miminko se pokakalo a vy jste se z toho posrala. Chápu.“ Ale neudělám to. Ve skutečnosti se trochu bojím, že bych dostala pár facek. A taky mám trochu pochopení. Ono to totiž hodně svádí. Když se vám narodí miminko, tak už neděláte nic sama.…

S úplně malýma miminama je vcelku nuda. Když teda pominu to, že se člověk při péči o ně nezastaví. Buď spí, jedí, nebo řvou. Těch chvil, kdy by jen tak spokojeně byli, je pomálu. Ale vcelku rychle přibývají. Zlepší se zrak a hned je zajímavé koukat na svět. Daří se zvednout hlavu a ten svět jde najednou pozorovat z úplně jinýho úhlu. Každou chvíli se naučí něco dalšího, co jim změní…

Milý deníčku, tak jsem tady zas, abych si postěžovala na svůj krutý úděl matky. Ne, že by dětičky nebyly štěstí. Největší láska, radost, naplnění a tak. Tak co se zase stalo? Vůbec nic neobvyklého. Po narození sourozence někdy dochází u dítěte k vývojovému regresu. Stejně v milionech případů, jako u nás. Takže nic neobvyklého. Tak na co si stěžuju? Vždyť vím, do čeho jsem šla a co můžu očekávat. Jenže…

Kdysi si stěžovala jedna kamarádka, že jí její asi tříletý syn řekl: „Mámo, nemám tě rád.“ Byla z toho docela špatná a já tehdy nechápala, proč. Uklidňovala jsem jí, že děti říkají různé věci. Vysvětlovala jsem, jak testují možnosti. Navíc z toho nemají vůbec rozum a nechápou důsledky. Prostě ať si z toho vůbec nic nedělá. Vzpomněla jsem si na tenhle rozhovor zrovna nedávno.…

Děti okolo tří let jsou neskutečně roztomilé. Krásně povídají, mají úžasnou představivost a nadšeně sdílejí každý svůj nápad. Nikdy jsem nechápala matky, které tahle perfektní stvořeníčka okřikují, aby byly zticha. Říkala jsem si, jak jsou kruté, proč si vůbec pořizovaly děti. Po dnešku je začínám trochu chápat. Můj skoro tříletý blonďatý a modrooký zázrak si už docela pěkně osvojil náš jazyk…

Schrödinger tvrdil, že kočka zavřená v krabici s ampulkou jedu je živá i mrtvá zároveň. V jakém z těchto stavů se nachází, zjistíme až po otevření krabice. Toto tvrzení lze jednoduše ověřit. Stačí za kočku v krabici dosadit dítě v postýlce. Z toho vyplývá aktualizovaný Schrödingerův teorém: Dítě za zavřenými dveřmi ložnice v každém okamžiku spí i bdí zároveň. Jenže bohužel na rozdíl od kočky v krabici je to s dětmi trochu jinak. Po otevření…