A kolečka se točí

Nejdražší věci jsou ty, které nepoužíváme.

Výhodné nákupy, sezónní slevy, balení 2+1, dárek k nákupu, limitovaná edice, novinka na trhu, vzoreček sem, vzoreček tam, k tomu pár dobře mířených shorts a reels a strojem generovaných recenzí.

Jasně že tyhle laciné triky znám, ale stejně se nakonec nechám zlákat. A tak se mi to doma hromadí. Když místo nestačí, pořídím knihu, která mě má naučit žít minimalisticky. Naučí mě třídit a organizovat. Tak se vydám do modrožlutého obchodního domu a vybavím se různými krabičkami, organizéry a boxy, do kterých všechny ty věci můžu uložit.

A začnu třídit. Věci, které jsme někdy docela používala, stejně jako věci, které jsem použila třeba jen jednou. A taky takové, které jsem si myslela, že je děsně potřebuju, ale nepoužila jsem je vůbec nikdy. Naštěstí mě knížka uklidnila, že jejich účelem bylo potěšit mě ve chvíli nákupu. Tak je s úlevou vyhazuju.

Mám teď krásně uklizeno, skříně napůl prázdné. Je to skvělý pocit, skoro zenový. Konečně si uvědomuju, co je v životě hodnotné.

Další výhodou je, že až budu příště nakupovat, vůbec se nemusím držet zpátky. Zase se mi to má kam vejít. Rozumějte, nejsem materialista. Ale co s penězi, když na nich nezáleží. Přeci je nebudu hromadit. Ať si je hromadí zlé korporace.